MADHOUSE Roadbook

Jízda velkým autem

Zážitek z kabiny

Výška kabiny, ze které koukáte kamioňákovi do očí a tramvajákovi na pleš, je impozantní. Najednou vidíte, co je za plotem nebo protihlukovou bariérou v místech, kterými denně jezdíte osobákem.

Možná pomaleji, ale s víc zážitky cestou

Velké auto nesmí jet tak rychle jako obytný van nebo karavan do 3,5 t (ale omezovač tam není, takže… ).

U všech kategorií ale platí: dobrodružství začíná už prvním otočením kol na stanovišti. Jestli dojedeme k moři o pár hodin později, ovlivňuje zpravidla to jen to, jak dlouho ráno snídáme.

Kamarád Radim jede do Chorvatska někdy 4 dny, někdy 10 — a my to máme stejně. Cestou čekají neskutečné zážitky a romantická místa, skvělé jídlo, úžasné výhledy. Byla by škoda se o to připravit — navíc ještě jen kvůli horku a zbytečně slané vodě

Uvnitř jako doma

Výhodu velkého auta nejvíc oceníte ne venku pod markýzou na lehátku, ale uvnitř. Klimatizace v horku nebo naopak podlahové topení v mrazu, neskutečný prostor a především ticho a zenový klid jako doma… Ten klid je tedy většinou ještě daleko větší

Pro kolik je to lidí?

MADHOUSE má 5 míst na jízdu a dvě postele s ISOFIXem. Ale platí důležité pravidlo, které si s kamarády často opakujeme a mělo by se tesat zlatým písmem do kamene.

Vzniklo před pár lety na Strojírenském veletrhu v Brně, kdy se dvě mladé slečny ptaly majitele sousedního lineru:

„A Jirko, pro kolik je to velké auto lidí?"

Bez zaváhání odpověděl:

„Pro jednoho!"

Jirka je velký sympaťák, úspěšný a mimořádně moudrý muž. Tehdy tam stál ještě s Concorde Centurion — dvě nápravy, 18 t, garáž na auto, podvozek MB Actros. Řekl „Pro jednoho." Pamatujte si to.

(Mimoto Jirka jde teď do většího auta, protože to je jediná logická cesta vpřed — pokud na cestách platí nějaká omezení, tak jen pro posádky menších vozů…)

Pocta srdcařům

Zvláštní poklonu za odvahu si zaslouží řidiči souprav s obytným přívěsem — neskutečná délka, obtížná manévrovatelnost, většinou nedostatek výkonu. Vody zpravidla málo, nebo na cestu radši žádná — kvůli hmotnosti. A když je potřeba na záchod, jde se od volantu z auta ven — když prší, tak s deštníkem. U nás se jde suchou nohou a kolem ledničky.

Jsou to prostě srdcaři. A zaslouží si obdiv.

Liner s rozvorem cca 5,5 m se v případě potřeby otočí na okresce — a nikdo netroubí. (Pokud snad ano, je to to jediné, co může ve své zoufalé situaci dělat )

Každopádně je úplně jedno, jestli jedeme velkým nebo malým autem, jdeme pěšky, spíme ve střešním stanu, pod širákem nebo na sklopených sedačkách — jsme venku, máme zážitky a o nic jiného nejde.

Posledně v Německu u jezera vedle nás zaparkoval Vídeňák se stařičkou kachnou (Citroën 2CV) — vyndal sedačku řidiče, posadil ji na zem vedle auta, v moka konvičce na lihovém vařiči si udělal kafe a koukal na úplně stejné jezero — a jeho štěstí nebylo o nic menší než to naše s espressem z porcelánu. Dokonce možná naopak…

Navigace pro velká auta

Pro navigování používáme systémy specializované na velká auta. Vestavěný systém Alpine je jen pro geeky, takže my máme iPad Pro 13" na palubní desce a na něm spuštěnou navigaci Sygic Truck.

Sygic hlídá podjezdné výšky mostů, zákazy kvůli hmotnosti atd. — se střídavou spolehlivostí… (Někdy je objížďka zbytečná, protože ač je v systému nastavený obytný vůz, navigace se chová jako by to byl náklaďák.)

S přiblblou implementací reálné dopravní situace v Sygicu (placená příplatková funkce s kvalitou limitně blízkou nule) dle nálady tedy zpravidla ještě paralelně běží na pozadí „standardní" navigace Google, Apple, nebo…